Předvánoční směsice

Ahoj ahoj,

nevím jak u vás, ale nám se tady v Anglii nějak rychle přiblížily Vánoce. A už to vypadalo, že budou po mnoha letech hezky na sněhu, ale asi to ani přes letošní kalamity nevyjde. Už to rychle taje. Takhle nějak vypadal náš domeček, když udeřila macecha příroda a přišel “sníh desetiletí”.Asi víte, že z toho tady moc radost něměli a že to některým trochu zpestřilo vánoční cestování. Hlavní problém bych viděl v tom, že v Anglii neznají zimní gumy a v životě neviděli lopatu na sníh. Natož pak řetězy nebo hrablo! Vodu znají jen v tekutém stavu, ale zase je pravda, že je pak nepřekvapí, když se vodní stavy poněkud mění…To je pohled na Temži z mostu, přes nějž chodíváme každý den do školy a zase pak ze školy. Tady u těch dvou fotek se jedá o rozdíl 4 hodin.

Předvánoční doba se tady u nás v komunitě prožívá naplno. Od většího počtu zpovídání a mší přes adventní kulturu až po úžasnou vánoční výzdobu. Slovenští spolubratři, kteří tu se mnou bydlí, mě požádali, abych jim šel pomoct do Slovenské misie, kde sice jeden slovenský kněz působí, ale že teď jsou takové návaly na zpovídání, že i tři kněží jsou málo. Tak jsem šel. A byl jsem příjemně překvapen. Zvenku kostel hodně zapadlý až nenápadný……zasvěcený Paně Marii……ale uvnitř plný mladých lidí!Připadal jsem si tam jako na mládežnické mši. Ve výhledu mě sice poněkud omezovalo promítací plátno v presbytáři, takže jsem viděl jen některé lidi v prvních řadách a to ještě od pasu dolů, ale pak jsem si to vynahradil při čtení evangelia, to jsem měl lepší rozhled.Zpovídání bylo opravdu hodně, chodili Slováci, Moraváci i Češi. Jinak já tu zpovídám i místní anglofonní hříšníky, ale rozhřešení jim dávám v češtině, protože rozhřešovací formuli v angličtině nazpaměť ještě neumím a zatím se mi nikdy nepovedlo nezapomenout si vzít moudrou knihu, ze které bych to přečetl. Platný to je, tak vo co de? Aspoň si poslechnou náš libozvučný jazyk, ne? Jedna zajímavost k té Slovenské misii – nachází se nedaleko nejtaršího Londýnského mostu “London Bridge” – a hned kousek za ní vyrůstá nejvyšší barák v celé EU – “The Shard” (Střep). Když si kliknete na ten název, uvidíte, jak by měl vypadat v r. 2012 po dokončení, kdy bude mít 310m, 87 pater a 43 výtahů. Už teď je nejvyšší budovou v Londýně s výškou přes 250m, ale vypadá zatím dost nevábně. Zde pohled ze dvora Slovenské misie.

Nevím úplně přesně, jestli by se mi chtělo dělat jeřábníka tam nahoře.

Adventní kultura. Byli jsme skoro celá komunita na úžasném koncertu v Royal Festival Hall, což je koncertní síň, kde sídlí Londýnský filharmonický orchestr. Náš ředitel John sehnal lístky na Händelova Mesiáše (do úplně poslední řady, samozřejmě), a tak jsme šli. Tady je vedle mě Martin (Anglie), Peter (Slovensko), Selvam (původem z Indie, ale patří do východoafrické provincie) a za ním nejstarší člen naší komunity Joe.Zde Štefan (Slovák narozený v Srbsku) a David (Španěl). Ostatní SDB seděli mimo dosah Štefanova objektivu, který vyfotil všechny tyto fotky z koncertu. S takovou dálkou a chabým osvětlením by si můj mobílek neporadil.Jak vidíte, muzikanti a sólisté se vystrojili podle módy z doby pana Georga Friedricha, sboristé nám pro změnu přípomínali kardinálské kolegium, ale chyběly jim červené kloubouky a někteří měli na kardinály nepřípustně dlouhé vlasy.Tím kultura ovšem nekončila. Joe mě a Davida pozval na návštěvu do sousední komunity ve Fairnborough (asi 50km odsud), kde jejich salesiánská škola pořádala vánoční besídku. Konečně jsem si mohl poslechnout pravé anglické Christmas Carols (koledy) v podání školního pěveckého sboru. Docela mi to připomínalo některé scény ze “Sestra v akci”. Zpívali ale krásně, takže není divu, že narváno bylo skoro jako na Pavlicovi v tělárně Saleska. Zřejmě největší úsilí vynaložila komunita na vánoční výzdobu našeho domu. Všechny společné místnosti byly zaplaveny různě barevnými a blýskavými třísněmi a čímsi podobně kýčovitým, takže kupříkladu kout vedle kuchyně vypadal takto……a zeď v jídleně zase takto.Dokonce i rychlovarná konvice si zasloužila trochu zkrášlit.Nejvíc mně bylo líto Dona Boska, na něm se naši dekoratisté opravdu vyřádili…Velké vánoční přípravy se dějí samozřejmě i ve městě. Byl jsem svědkem jakéhosi těžko pochopitelného sletu Santa Klausů, kteří obsadili jednu centrální část Londýna.Měli docela žízeň……a v některých místech jich bylo jak… jako opravdu hodně.Někteří Santové asi neměli úplně jasno ve svém etnickém původu, takže to pak dopadalo takto:Vánoční výzdobu po městě se mi fotit nechtělo, většinou to byly neskutečný kýče. Zaujaly mě pouze tyto vánoční koule na tržnici v Covent Garden, co měly tak 2-3m v průměru.

Do všeho toho sněhového neštěstí přijel za mnou do Londýna první líšňák – Ríša Bouda. Tak jsme docela prochodili město a hlavně různé galerie. Zde mu před Towerem zimou jaksi zamrznul úsměv. Na uvítanou Ríšovi zatancovali delfín a jedna šikovná slečna, ale nestihli toho moc – taky zamrzli…Zde Tower ve vší parádě. Za ním vykukuje špička “Střepu”,který bude vidět ve městě prakticky odevšad.Oblast kolem hradu Tower má své zajímavé kouzlo, hned za ním je část původního starého přístavu “St. Katharine’s Dock”a naproti most Tower Bridge s krásnými litinovými lampami.I za dne bylo docela šero a ve 4 p.m. je tu už úplná tma, takže na focení to moc ideální nebylo. Ale něco jsem zkusil i tak. Tady je z šera vystupující kupole “St. Paul’s Cathedral” z mostu pro pěší postaveného v r. 2000 a nazvaného “Millenium Bridge”……a tady už hlavní fasáda této anglikánské katedrály a největší církevní budovy v Londýně. K tomuto chrámu jsme se vrátili i na druhý den za trochu lepšího světla. Ríšovi se tam totiž líbilo jedno sousoší.I spousta dalších věcí stála za to, ale není čas… Takže už jen pár drobností: stará plachetnice z dob admirála Nelsona zaparkovaná poblíž Temže,zajímavý prostor v galerii moderního umění “Tate Modern”, která byla vybudována z bývalé turbínové haly,a něco zevnitř – jeden Picasso……a jeden Bouda, vlastně Umberto Boccioni.
Rozloučím se s vámi s jednou bangladéšskou zkušeností. Jelikož ve východní části Londýna žije dosti početná komunita Bangladéšanů (asi 150.000), vydali jsme se tam podívat. Z ulice Brick Lane je jedno velké tržiště nebo spíš blešák, kde se dá sehnat úplně všechno. I různé bengálské dobrůtky. Fotky mi ale moc nevyšly, tak přidávám jen tento  bengalský supermarket, kde jsme sehnali papričky Naga, jedny z nejpálivějších na světě.Pěkné Vánoce vám všem!

Gambi

This entry was posted in Uncategorized. Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s